Kurzy pro dospělé a dětské tvořivé kroužky
logo_ruka menší.jpg

Kuličkování z krepáku

Tři roky zpátky jsem pro moji pracovní skupinu v domově důchodců hledala techniku, při které bychom si mohli trochu odpočinout. Jela jsem ráno do práce a vůbec netušila, co budeme dělat. Když jsem pak připravovala věci na tvoření, vzala jsem do ruky krepový papír... Netušila jsem, že mě (a všechny ostatní také) bude provázet tři roky skoro nepřetržitě... vytlačilo ho až tkaní a pletení – viz. "Jak jsem v domově důchodců našla staré povlečení..." :-)


Krepový papír jsme začali stříhat nejprve na proužky/pásky – celou roli jsme jednouduše rozstříhali na přibližně 1,5 cm široká „kolečka“ , která po rozmotání vytvořily dlouhé pásky. Tyto pásky jsme pak stříhali zhruba na 2 cm velké obdélníčky. Spočítali jsme, že z jednoho krepového papíru jich máme skoro 1000 :-) Z těchto kousíčků jsme pak žmoulali v prstech kuličky. Vytvořili jsme jich neskutečné množství ve všech možnách barvách. Tyto kuličky jsme tekutým lepidlem lepili na kartonový podklad.

Kuličky z krepového papíru se staly na dlouhou dobu naším hlavním pracovním materiálem. V následujícím přehledu se můžete podívat, jak se vyvíjela naše práce.

Jedny z prvních výrobků – samostatná práce:
vlastni-prace-01 
vlastni-prace-02 vlastni-prace-03 vlastni-prace-04

vlastni-prace-05 vlastni-prace-06

Na těchto fotkách jsou obrázky, které tvořili klienti sami za sebe. Vidíte, že kvalita se velmi liší. V této chvíli došlo k nepříjemné události, senioři, kterým se tato technika moc nedařila, začali „žárlit“ na ty, kteří užmoulali lepší kuličku, užmoulali jich víc (mimochodem, krásný výraz – užmoulali .-) ) nebo jich prostě jen víc nalepili... Přemýšlela jsem, co s tím... A napadla mě práce ve stylu manufaktury :-) Ti, kterým šlo dobře vyrábění kuliček, se od této doby „specializovali“ čistě na výrobu kuliček. Ten, který dobře lepil, dostal za úkol lepit kuličky na předem určené místo. I tato činnost se postupem doby rozdělila, a to na skupinu, která lepila plochy jednou barvou a na skupinu, která lepila detaily a drobné části. Celá moje skupina pracovala velice efektivně, práce se časem značně zlepšila a zkvalitněla a všichni na sebe byli hrdí. Vždyť se všichni společně podíleli na velkém společném díle. Vždyť si všichni sáhli, byť třeba jen na jednu kuličku...

Jeden z prvních společných výrobků – hrnečky byly ještě vyráběny jednotlivě, každý klient měl „svůj“ hrneček, zbytek plotu už bylo společné dílo.
Scházíme se 2 x v týdnu a tento projekt nám trval 2 měsíce zhruba v 10 lidech:
hrnecky

Svatá hora, která byla na výstavě „Šikovné ruce našich seniorů“ v Lysé nad Labem v roce 2012:
svata-hora

Květinový záhon do jídelny – každá květina byla zvlášť vystřižena z kartonu a do společného díla byla nalepena až hotová. Zem je vytvořena z nalepené mulčovací kůry.
zahon

Zde na kytičkách je vidět, že jsme využili i „nepovedené“ kuličky. Musím říct, že autor těchto ne-kuliček, byl velmi zklamaný, že mu kuličky nejdou. Tak jsem přemýšlela, co s tím, a vymyslela, že by z nich bylo skvělé kapradí, nebo květiny ve stylu jiřin, měsíčků, pampelišek apod.
zahon-02 zahon-03 zahon-04 zahon-05

Při výrobě záhonu jsme si povídali a vzpomínali na to, kdo měl doma zahrádku, jaké měl kdo doma květiny, jak se které květiny jmenují česky a jak latinsky... Byla to pěkná práce. Ale při vyřezávání jednotlivých květin z kartonu jsem se zařekla, že už nikdy více...

 

... a jako vždycky mi to nedalo a tady je další projekt: 

Svatý obraz
Už ani nevím, kdy to vzniklo, ale někdo navrhl, že bychom mohli udělat společný obraz, něco jako okno... pak někdo další navrhl, že by to mohlo být okno kostela. A jak jinak, než z kuliček. Hledala jsem něco jednoduchého, co bych neměla problém zvětšit a překreslit, a našla jsem vitráž z kostela sv. Matěje z Bechyně. (Kostel jsem vybírala naprosto náhodně, hledala jsem jednouduchou vitráž a neřešila, odkud to bude. Obraz jsem ukázala přítomným seniorům a jedna babiča překvapeně zvolala - ale to je přeci v Bechyni, tam to dobře znám... Udělalo ji to velkou radost.) Překreslila jsem obraz na karton a rozstříhala na části. Jednotlivé části jsme začali vyplňovat kuličkami z krepového papíru.  

vitraz-bechyne V A06C vitraz-kulicky vitraz-kulicky-02

Myslím, že se obraz opravdu povedl :-) A největší radost jsem měla, když mi jedna babička vyprávěla, jak se k obrazu chodí modlit. Obraz se zúčastnil soutěže „Šikovné ruce našich seniorů“ v Lysé nad Labem v roce 2013.

 

Perníková chaloupka
Měla jsem v pracovní skupině babičku, která už bohužel nezvládala žádnou práci, zkoušely jsme kde co všechno, a nic. Už jsem nevěděla co, tak jsem jí dala pár „odstřižků“ z kartonu s tím, ať je nabarví na zeleno... vůbec jsem netušila, co s tím pak ale budu dělat. Až přišel nápad. Mohly by to být smrky... No jo, ale co se smrky? No přece les. A co v lese? Přece perníková chaloupka :-)

les-01 les-02 les-03

les-04 les-05 

Velké plochy chaloupky jsou vyplněny natrhaným obyčejným papírem na malé čtverečky. Opět trhali klienti, kteří již nezvládají kuličky z krepového papíru. Podobným způsobem jako smrk, vznikl i další strom, pro změnu jabloň. Nejprve jsem dala vybraným klientům kousky kartonu, ať je namalují na hnědou barvu a pak k tomu pracně dovymyslela, že by to byl prima kmen stromu. Lístečky jsou vyrobeny ze slaného těsta a jablíčka a zvířátka jsou z kuliček z krepového papíru.

les-06

 

Kostel Sv. Jakuba
Zajímavé je, že když vás něco baví, tak nevíte, kdy přestat. A když vás u toho chválí, to už vůbec nevíte, kdy přestat...
A tak vznikl kostel Sv. Jakuba, který můžete vidět v Příbrami na náměstí TGM.

kostel-02kostel-01  kostel-03 kostel-04 kostel-05

kostel-06 kostel-07

 

A ke kostelu jeden znak města :-)
erb-01 erb-02 erb-03

 

„Malý“ obrázek
Na závěr jsme si udělali jeden „malý“ obrázek – trval nám přesně 8 měsíců. Nedělali jsme ho sice v kuse, ale stejně... byl to zatím poslední projekt z kuliček. Zbylé kuličky byly skoro slavnostně uklizeny a na čas zapomenuty. Ale ony se za čas zase někde objeví. No anebo se objeví nápad, kdo ví :-)

Myslím, že snad ani nemusím psát, kdo byl Josef Lada... byl vybrán z jednoduchého důvodu, zná ho opravdu každý a to napříč generacemi. Nicméně výběr tématu, které bude na obrazu, provázelo trochu napětí. Vždy se ptám, co by se komu líbilo... tak jeden chtěl krajinu, druhý vodu, třetí domeček... Lada byl takovým přirozeným vyústěním našich dohadů. Každý si přišel v tomto obrazu „na svý“. Obraz ze zúčastnil výstavy „Šikovné ruce našich seniorů“ v Lysé nad Labem v roce 2014.

lada-01 lada-02 lada-03 lada-04

lada-05 lada-06 lada-07 lada-08

30.04.2015 17:39:06
blancasy
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one